Riccardi Andrea: na webu

Riccardi Andrea: na sociálních sítích

change language
nyní se nacházíte v: home - modlitba kontaktnewsletterlink

Support the Community

  

MODLITBA


 
verze pro tisk

„Pane, nauč nás modlit se“
Modlitba je srdcem života Komunity Sant’Egidio a jejím prvním „činem“. Na konci dne se každá Komunita Sant’Egidio, velká nebo malá, shromáždí kolem Pána, aby naslouchala jeho slovu. Z naslouchání Božímu slovu a modlitby vychází veškerý život Komunity. Učedníci nemohou jinak než si sednout k Ježíšovým nohám jako Marie z Betanie, aby přijali jeho lásku a aby se učili přijímat jeho smýšlení (Fil 2, 5).
Každý večer se tak Komunita vrací k Pánovým nohám a opakuje prosbu neznámého učedníka: „Pane, nauč nás modlit se“. Ježíš, mistr modlitby, pak odpovídá: „Když se modlíte, říkejte: Abba, Otče“. Není to jen prosté vyzvání, je to mnohem víc. Těmito slovy Ježíš nechává učedníky podílet se na svém vztahu s Otcem. Proto má v modlitbě skutečnost, že jsme syny a dcerami Otce, jenž je na nebesích, přednost před slovy, která můžeme vyslovit. Modlení je především způsob bytí: znamená to, že jsme děti, které se s důvěrou obrací k Otci s jistotou, že budou vyslyšeny.
Ježíš nás učí nazývat Boha „naším Otcem“. Ne pouze „Otcem“ nebo „mým Otcem“. Učedník, i když se modlí o samotě, není nikdy izolován, nikdy není sirotek. Vždy je členem Pánovy rodiny. Ve společné modlitbě je obsaženo kromě tajemství vztahu k Bohu jako Otci také tajemství bratrství. Jak pravil jeden z církevních otců: „Nemůžeme mít Boha za otce, pokud nemáme církev za matku“. Když se společně modlíme, Duch svatý shromažďuje učedníky spolu s Marií, matkou Páně, aby mohli upřít svůj pohled na Pánovu tvář a učit se od něj tajemství jeho srdce.
Komunity Sant’Egidio, které žijí rozptýlené po světě se shromažďují na různých místech modlitby a předkládají Bohu naděje a trápení unavených, vyčerpaných zástupů, o kterých mluví evangelium (Mt 9, 37). V tehdejších zástupech vidíme nekonečné masy v dnešních městech, miliony uprchlíků, kteří nadále opouští své země, chudé vykázané na úplný okraj společnosti a všechny ty, kteří čekají na někoho, kdo se o ně postará. Společná modlitba zahrnuje volání, prosbu, vzývání, úsilí a touhu po míru, po uzdravení a spáse mužů a žen tohoto světa. Modlitba není nikdy prázdná; pozvedá se bez ustání k Pánu, aby proměnila úzkost v naději, slzy v radost, zoufalství ve veselí, samotu ve společenství. A tím Boží království přijde brzy mezi lidi.

 
Vstříc dni Páně

V hektickém rytmu a zběsilém tempu života je snadné zorganizovat si svůj čas bez Boha a evangelia. I Ježíš byl na poušti pokoušen ďáblem, který ho chtěl odvést od Otce a jeho poslání. Božím slovem Ježíš ďábla poráží. Boží slovo, zvěstované každý večer, sestupuje na učedníky, aby zaměřili svůj pohled na Ježíšovu tvář a aby ho napodobili ve svých životech. Týdenní rytmus jako časový rámec společné modlitby Komunity Sant’Egidio, ukazuje jasněji orientaci ke dni Páně v hektickém životě současného města.
Proto se neděle stává vrcholem života Komunity. Učedníci se setkávají se vzkříšeným Pánem. Je to den Emauz. Potom, co slyšeli Boží slovo, slaví se lámání chleba „a oči učedníků se otvírají a oni ho poznávají“. Jsou to každotýdenní Velikonoce, které jsou předzvěstí věčných Velikonoc, kdy Bůh navždy vítězí nad zlem a smrtí.
V pondělí je zahájena cesta všedního dne. Pánova tvář už nemá rysy vzkříšeného spasitele, ale rysy chudých, slabých, nemocných a trpících. Večerní modlitba zahrnuje vzpomínku na chudé, ty, které potkáváme během dne a na vzdálené, někdy i na celé země, které trpí. A ti všichni jsou předkládáni Pánu, aby je utěšil a osvobodil od zlého.
Marie, Matka Boží a první mezi věřícími, doprovází Komunitu na úterní modlitbě, aby se každý podle ní učil „uchovávat v srdci“ (Lk 2, 51), co slyšel a děkovat Pánu, že pohlédl na chudé muže a ženy. Pravda Pánových slov: „Co je člověku nemožné, je u Boha možné“ se stala každodenní zkušeností Komunity.

Následující den, ve středu, se Komunity Sant’Egidio rozptýlené po světě modlí jedna za druhou a za celou církev. Každý se modlí v hloubce, šíři a radosti společenství, které Bůh dává svým dětem. Modlitba zahrnuje svaté v nebi, kteří jsou  vzýváni jménem, aby doprovázeli Komunity na jejich cestě na ulicích světa.
Ve čtvrtek jsou připomínány všechny církve, církve východu i západu, aby se společenství věřících v Krista rozrůstalo a hlásání evangelia dosáhlo až na konec země. Pán, jediný pastýř své církve, daruje všechnu svou nekonečnou lásku, ze které vychází pastorační činnost a závazek hlásat evangelium.
V pátek se Komunita zaměřuje na „Slavení kříže“, aby každý vzpomenul zdroj spásy a nezapomněl na to, jak velká je Boží láska k lidem. Těsný vzájemný vztah mezi blahoslavenstvím v evangeliu a příběhem utrpení vede k rozjímání nekonečného bohatství kříže, které ohlašuje smrt sebelásce i vítězství lásky k bližnímu. 
Pak nastává sobota, den předvečera a přípravy na zmrtvýchvstání Páně. Je zde očekávání před hrobem Lazara, že bude osvobozen z okovů smrti. V tomto očekávání je slyšet volání o pomoc, které se zvedá z každé části země k Pánu, aby odňal těžký kámen, který utlačuje život. Život nás všech bude osvobozen od pout hříchu a zachráněn milosrdenstvím Božím.
Tak končí týden, který už neprobíhá náhodným a chaotickým způsobem. Dny vedené modlitbou jsou orientovány směrem ke dni, který nezná slunce západu, kdy učedníci spolu s anděly budou zpívat „Sláva na výsostech Bohu“, kterou končí „Modlitba světla“ v neděli večer.
Modlitba Ducha svatého připomíná Komunitě, aby otevřela své srdce Božímu dechu a tak bojovala proti zlým duchům a šířila dílo milosrdenství na zemi. Připomínka apoštolů a jejich úkolu hlásání evangelia udržuje a povzbuzuje závazek Komunity následovat první svědky víry až na nejzazší hranice země. Ikony přítomné v každém kostele Komunity nás uvádějí do duchovní tradice Východní církve a pomáhají nám směřovat oči našich srdcí k Pánu a vložit v něj naši veškerou důvěru.
 
Slabá síla modlitby
Nic není možné bez modlitby, všechno je možné s modlitbou, která je vyslovená s vírou. Nedostatkem víry lidé z Nazareta zabránili Pánu činit zázraky (Lk 4, 23). Když se učedníci nemodlili a nepostili, nebyli schopni uzdravovat (Mt 17, 19). Modlitba překonává lidskou bezmocnost. Jde až tam, co je považováno za nemožné, a umožňuje Bohu zasahovat ve světě jeho nekonečnou mocí.
Jakub píše ve svém listě: „Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.“ (Jk 4, 3). Tím, že Komunita pečuje o chudé a slabé, učí se od nich obracet se k Bohu s důvěrou a vytrvalostí a každý z nás zjišťuje, že je žebrákem o lásku a mír. Takto s větším uvědoměním můžeme vztáhnout naše ruce k Bohu, a Bůh, milostivý Otec a přítel lidí odpoví velkorysostí nad všechna očekávání.
Modlitba se v očích lidí zdá být slabá. Ale když je plná víry v Pána, je ve skutečnosti silná. Může bořit zdi, překonávat propasti, vykořenit násilí, rozšířit milosrdenství. Společná modlitba je opravdu svatá a požehnaná. Je důležitá pro život každého učedníka a pro život Komunity, ale je také nezbytná pro samý život světa. Je psáno: „shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský otec vám to učiní“ (Mt 18, 19). Proto učedník musí vytrvat ve společné modlitbě a být spolu s druhými  odvážný. Modlitba je ve skutečnosti mocná zbraň v rukou věřících: ničí zlo a rozmnožuje lásku.
V modlitbě Komunity Sant’Egidio se spojují prosby blízkých a vzdálených, chudých a slabých, našich bratří a sester skoro jako by byli v jedné virtuální katedrále, která je ale skutečná, která všechny spojuje v jediné vzývání Boha. Společnou modlitbou můžeme uvádět v život slova apoštola Petra: „Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je vyvolený a vzácný. I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.“ (1 Petr 2, 4-5).

 

19/08/2017
Sunday Vigil

MODLITBA KAŽDÝ DEN


 PŘEČTĚTE SI TAKÉ
• ZPRÁVY
24 Říjen 2011

The Spirit of Assisi: 25 Years of Prayer for Peace

IT | EN | ES | DE | FR | PT | CA | NL | RU
4 Červenec 2011

Rome - For the 40th anniversary of the movement "Faith and Light", more than 500 disabled people in prayer, along with "The Friends" of the Community of Sant'Egidio, in Santa Maria in Trastevere

IT | EN | DE | FR | NL
28 Září 2010

Rome: Prayer with the Roma and Sinti, to remember Mario and all Roma children who died in Rome in the Basilica of San Bartolomeo

IT | EN | DE | FR | NL | RU
11 Červen 2017
NEW YORK, SPOJENÉ STÁTY

At a prayer at Old S.Patrick Cathedral Sant'Egidio remembers those who lost their life for guns in the US in 2017

IT | EN | DE
1 Březen 2017

Ash Wednesday, Lent season begins

IT | EN | ES | DE | FR | PT
všechny aktuality
• PRINT
29 Červenec 2016
Corriere del Veneto

Non cadiamo nella trappola, oggi preghiamo per la pace

12 Duben 2017
Roma sette

Santa Maria in Trastevere, preghiera per i martiri del nostro tempo

12 Duben 2017
Avvenire

Quelle vittime come «tizzoni di speranza»

12 Duben 2017
La Repubblica - Ed. Roma

Roma, sabato 22 il Papa in preghiera a San Bartolomeo sull'isola Tiberina

20 Březen 2017
Main-Post

Zum Gedenken an die Einsamen

21 Prosinec 2016
Roma sette

La preghiera per Gregory, ucciso dal freddo

všechny tiskové zprávy
• UDÁLOSTI
28 Květen 2017 | MANILA, FILIPÍNY

Prayer for the victims of terrorism and violence in #Marawi (Mindanao) and all over the world.

Všechna setkání modliteb za mír
• DOKUMENTY

L'omelia di Mons. Marco Gnavi alla preghiera Morire di Speranza, in memoria dei profughi morti nei viaggi verso l'Europa

Preghiera per Elard Alumando

Predicazione di Mons. Vincenzo Paglia alla veglia di preghiera per la pace e in memoria delle vittime degli attacchi terroristici a Parigi

Omelia di S.E. Paul R. Gallagher per la commemorazione dei martiri contemporanei

Omelia della liturgia in memoria di coloro che sono morti per gravi malattie, 1 novembe 2014, Roma

Omelia di S.E. Card. Antonio Maria Vegliò alla veglia di preghiera "Morire di Speranza"

všechny dokumenty

FOTKY

1480 návštěvy

1347 návštěvy

1325 návštěvy

1140 návštěvy

1252 návštěvy
všechny související média